http://www.slideshare.net/fabianocoura/quotes-from-cannes-lions-2011
Příště to bude text o vítězným PR kampaních.
čtvrtek 30. června 2011
Cannes pohledem pozorného diváka
Prezentace prezentací. Ještě jednou přednášky z Cannes, jak je zaznamenal šéf mediálního plánování R/GA.
http://www.slideshare.net/fabianocoura/quotes-from-cannes-lions-2011
Příště to bude text o vítězným PR kampaních.
http://www.slideshare.net/fabianocoura/quotes-from-cannes-lions-2011
Příště to bude text o vítězným PR kampaních.
pondělí 27. června 2011
Do Hamburku za video
Pokud vás zaujala kampaň německého Hamburku #HHWG, která se snaží do přístavního města přilákat mladé nadšence do digitální komunikace, podívejte se na videa prvních zájemců. Videa sice zatím nejsou nijak úchvatná nápadem ani zpracováním, za pozornost ale stejně jako celá kampaň stojí. Experiment se Hamburku ostatně už vyplácí: je vidět, lidé z cílové skupiny o něm natáčejí pěkná videa a mezi německými městy se zapisuje se jako to pokrokové, moderní a zajímavé.
neděle 26. června 2011
Když v Cannes nepadne šestka
Na reklamním festivalu (nebo jak si teď nově říká "festivalu kreativity") v Cannes si každý den můžete hodit kostkou, co uděláte. Prožít Cannes jde totiž nejméně na šest způsobů, a ani to ne stoprocentně. Můžete se například:
1) zavřít do kina a po tematických blocích zhlédnout tisíce reklamních spotů,
2) chodit po výstavách přihlášených prací a procházet interaktivní prezentace,
3) účastnit se tiskových konferencí a slavnostních vyhlášení,
4) žít mumrajem kolem soutěže mladých lvů,
5) jen tak bloumat festivalovým palácem, testovat všudypřítomné prezentace služeb a zapřádat rozhovory se sympatickými návštěvníky anebo
6) se oddat celotýdennímu maratónu přednášek, seminářů a workshopů, i když ani ty člověk rozhodně nestihne všechny, protože probíhají souběžně v několika sálech najednou.
Pokud jste ale letos podobně jako já v Cannes nebyli, nebo vám během pobytu ani jednou nepadla šestka, doporučuji zhlédnout tenhle výběr přednášených slidů Australana Jesse Desjardiniho na Slideshare.net: http://www.slideshare.net/jessedee/100-beautiful-slides-from-cannes-lions-2011
Návštěvu v Cannes sice tenhle výběr sice nenahradí, z nafocených slidů můžete ale alespoň částečně vytušit směr současné diskuze o reklamě a komunikaci v gesci nejlepších agentur světa. Mě osobně zaujaly třeba útržky o tom, jak by značka měla vnímat kontext a potřeby svého okolí (lidí, společnosti), neměla by se bát se odlišovat, proč se jí vyplatí stát se médiem, o stádním chování většiny nebo věčném hledání nejlepšího řešení. Možná vcelku nic zas tak nového, ale není nakonec i to cenná informace?
1) zavřít do kina a po tematických blocích zhlédnout tisíce reklamních spotů,
2) chodit po výstavách přihlášených prací a procházet interaktivní prezentace,
3) účastnit se tiskových konferencí a slavnostních vyhlášení,
4) žít mumrajem kolem soutěže mladých lvů,
5) jen tak bloumat festivalovým palácem, testovat všudypřítomné prezentace služeb a zapřádat rozhovory se sympatickými návštěvníky anebo
6) se oddat celotýdennímu maratónu přednášek, seminářů a workshopů, i když ani ty člověk rozhodně nestihne všechny, protože probíhají souběžně v několika sálech najednou.
Pokud jste ale letos podobně jako já v Cannes nebyli, nebo vám během pobytu ani jednou nepadla šestka, doporučuji zhlédnout tenhle výběr přednášených slidů Australana Jesse Desjardiniho na Slideshare.net: http://www.slideshare.net/jessedee/100-beautiful-slides-from-cannes-lions-2011
Návštěvu v Cannes sice tenhle výběr sice nenahradí, z nafocených slidů můžete ale alespoň částečně vytušit směr současné diskuze o reklamě a komunikaci v gesci nejlepších agentur světa. Mě osobně zaujaly třeba útržky o tom, jak by značka měla vnímat kontext a potřeby svého okolí (lidí, společnosti), neměla by se bát se odlišovat, proč se jí vyplatí stát se médiem, o stádním chování většiny nebo věčném hledání nejlepšího řešení. Možná vcelku nic zas tak nového, ale není nakonec i to cenná informace?
pondělí 20. června 2011
Rumunská Horalka si vážně zažertovala
Výrobce tradiční rumunské horalky s názvem ROM se už léta potýkal s klesajícími prodeji. Důvod byl prostý: jeho horalka v obalu rumunských národních barev nelákala mladé lidi nebo alespoň ne tolik jako globální brandy typu Snickers nebo Kit Kat. A tak si výrobce řekl, že se přizpůsobí. Tradiční horalku oblékl do amerických národních symbolů a odstartoval velkou kampaň na staronový "cool" snack. Jenže co se nestalo. Lidé se začali proti změně bouřit, svolali se na internetu, vyšli do ulic a jejich nepokoje vyvolaly pozornost médií.
Špatné obchodní a marketingové rozhodnutí výrobce? Ale kdepak. Změna i celá kampaň byly jen naoko. Jak totiž ukázala druhá část kampaně, kterou výrobce spustil přibližně po dvou týdnech, přechod na americký styl byl jen žert, provokace, která měla Rumuny přimět k tomu, aby se za svoji horalku postavili.
A to se podle všeho povedlo: kampaň se dostala do povědomí 67 procentům Rumunů a v oblibě značky předehnala do té doby vedoucí Snickers. Její prodeje vzrostly o pětinu. No a co potěšilo její markeréry, z letošních Cannes si dnes večer odnesla hned dvě Grand Prix, a to v kategoriích Promo a Direkt, a k tomu bronz v kolonce PR.
Tak přemýšlím, jestli by se do něčeho podobně odvážného pustila taková česká, resp. slovenská horalka...
Asi ne..
Podrobnosti ke kampani "American ROM":
http://www.canneslions.com/work/pr/entry.cfm?entryid=16726&award=99
Špatné obchodní a marketingové rozhodnutí výrobce? Ale kdepak. Změna i celá kampaň byly jen naoko. Jak totiž ukázala druhá část kampaně, kterou výrobce spustil přibližně po dvou týdnech, přechod na americký styl byl jen žert, provokace, která měla Rumuny přimět k tomu, aby se za svoji horalku postavili.
A to se podle všeho povedlo: kampaň se dostala do povědomí 67 procentům Rumunů a v oblibě značky předehnala do té doby vedoucí Snickers. Její prodeje vzrostly o pětinu. No a co potěšilo její markeréry, z letošních Cannes si dnes večer odnesla hned dvě Grand Prix, a to v kategoriích Promo a Direkt, a k tomu bronz v kolonce PR.
Tak přemýšlím, jestli by se do něčeho podobně odvážného pustila taková česká, resp. slovenská horalka...
Asi ne..
Podrobnosti ke kampani "American ROM":
http://www.canneslions.com/work/pr/entry.cfm?entryid=16726&award=99
pátek 17. června 2011
Diesel jede na blbostech. Nebo blbosti na diesel?
Džínový Diesel si připsal další body. Do seriálu své lehce hloupé imagové kampaně "Be stupid" natočil další díl. Jeho myšlenka je zhruba tahle: Z předchozí kampaně už víme, že jsme hloupí, když lezeme na Facebook a trávíme tam hodiny času. Ještě hloupější je ale podle Dieselu trpět facebookovým absťákem v práci, kde člověku používání sítě buď přímo zakazují nebo to jen prostě na obrazovce nevypadá dobře.
A na to Diesel řekl "ano", buďte hloupí, buďte na Facebooku i v práci, my vám k tomu pomůžeme. Na stránky Bestupidatwork.com pověsil aplikaci, která přetaví váš Facebook během chvíle do podoby Excelu. Aplikaci stačí jen nainstalovat a až do úmoru kontrolovat a vyhodnocovat záznamy v tabulkách.
Vtipný je i samotný web kampaně "Be stupid at work", který imituje pohled kamery snímající líný nebo snímačem jen zpomalený pohyb zaměstnanců v kanceláři. Jak je vidět a jak podtrhuje vjem černobílé obrazovky, všichni intenzivně pracují...
Netuším, jestli tyhle kampaně prodávají, ale rozhodně si budete kvůli nim pamatovat značku nebo spíš si představíte ty, v dobrém slova smyslu "magory", kteří pro ni pracují. Můžete o nich něco říct. Mají nějakou identitu. A parádní je, když vás dokáží znovu překvapit. Návod je podle mého jednoduchý: jdou si za svým.
Podobnou cestou jde podle mě Hornbach. Je tak zacílený na sebe, že vás donutí k zamyšlení. A pak se přistihnete při tom, že i když vás to vlastně neoslovuje, čekáte na další díl. Třeba jako tenhle poslední spot. http://www.youtube.com/watch?v=P-vfFL1vC1Q&feature=player_embedded
Ty značky mají prostě něco do sebe.
A na to Diesel řekl "ano", buďte hloupí, buďte na Facebooku i v práci, my vám k tomu pomůžeme. Na stránky Bestupidatwork.com pověsil aplikaci, která přetaví váš Facebook během chvíle do podoby Excelu. Aplikaci stačí jen nainstalovat a až do úmoru kontrolovat a vyhodnocovat záznamy v tabulkách.
 |
| Moje zeď v Excelbooku |
Vtipný je i samotný web kampaně "Be stupid at work", který imituje pohled kamery snímající líný nebo snímačem jen zpomalený pohyb zaměstnanců v kanceláři. Jak je vidět a jak podtrhuje vjem černobílé obrazovky, všichni intenzivně pracují...
Netuším, jestli tyhle kampaně prodávají, ale rozhodně si budete kvůli nim pamatovat značku nebo spíš si představíte ty, v dobrém slova smyslu "magory", kteří pro ni pracují. Můžete o nich něco říct. Mají nějakou identitu. A parádní je, když vás dokáží znovu překvapit. Návod je podle mého jednoduchý: jdou si za svým.
Podobnou cestou jde podle mě Hornbach. Je tak zacílený na sebe, že vás donutí k zamyšlení. A pak se přistihnete při tom, že i když vás to vlastně neoslovuje, čekáte na další díl. Třeba jako tenhle poslední spot. http://www.youtube.com/watch?v=P-vfFL1vC1Q&feature=player_embedded
Ty značky mají prostě něco do sebe.
čtvrtek 2. června 2011
HTC má koncept, který funguje
"Firmě jde jen o reklamní tah," zlobí se jeden z diskutujících na iDnesu pod článkem o tom, jak lidé nocovali před prodejnou HTC, aby se nominovali mezi prvních sto zákazníků, kteří získají nový model telefonu (HTC Sensation) za polovinu je prodejní ceny. "No to by mě nenapadlo. Díky, že si tu konspiraci odhalil, Šerloku," reaguje další z několika desítek diskutujících. Podobné diskuze se odehrávají i na dalších zpravodajských a technických serverech.
Kampani společnosti HTC, už třetí postavené na principu "vymysli něco zajímavého, postav se do fronty a dostaneš slevu", se i tentokrát povedlo na sebe strhnout pozornost médií. Podmínkou soutěže tentokrát bylo postavit se včas do fronty s transparentem, který měl vysvětlovat, proč si právě vy zasloužíte nový telefon. Právě ohlas médií byl ale rozhodující výhybkou k tomu, že se z menší promo akce stala velká, chceme-li PR kampaň.
 |
| Nárok na telefon mělo prvních sto zákazníků s transparentem |
Blesk a Dnes měřítkem úspěšnosti
Pozornost médií totiž znamenala, že z kampaně stala událost. V případě HTC dovedla lidi až k dvoudennímu nocování v centru Prahy. Taková zpráva už zájem médií přivolá, protože je třeba zodpovědět řadu otázek. Proč tam ti lidé přišli? Co to bylo za lidi? Jaké pocity z akce měli? Co na to úřady, kolemjdoucí a podniky kolem? Je nový telefon opravdu tak výjimečný? Kolik stojí a kde ho lze pořídit? A protože z akce šlo navíc pořídit pěknou reportáž s fotografiemi i videi, nebylo v redakcích zpravodajských titulů co řešit. O akci i výhodách nového telefonu se tak lidé mohli dočíst jak v Hospodářských novinách, tak třeba v nejčtenějším Blesku a nejnavštěvovanějších Novinkách.
Samotná akce samotná, navíc viditelně komerční, zájem médií zcela jistě nevyvolala. Zbývá tedy odpovědět na otázku, čím si získat média. Odpověď najdeme v otázkách reportérů: zajímá je, co se dělají na akci lidé.
O médiích a lidech
Úspěch kampaně je proto třeba hledat ještě o krok zpátky, a to jak a čím se organizátorům povedlo pobláznit lidi. Velkou roli sehrály slevy, které, jak známo v Česku fungují. Pak už se zbývá podívat na to, jak se o ní lidé dozvěděli a co se dělo dál. Pro účely tohoto článku postačí shrnout, že informace proběhla všemi on-line kanály HTC a partnerského Vodafonu, jejichž prostřednictvím se dostala bez nákupu reklamní plochy minimálně ke stovce tisícům lidí. O další konverzace a on-line publicitu se pak postarali lidé sami. Po celý týden před akcí a během akce si vyměňovali informace o tom, kdy se stavět před prodejnu, komu se to vyplatí, zda nevadí, že jde o reklamu HTC, jaký vyrobit transparent, je vlastně nový telefon opravdu tak dobrý, jak zvládnout onen čas před prodejnou a tak podobně.
Řeknou si sami
Okouzlující na celé on-line straně kampaně je, že si z velké části žila vlastním životem. HTC potřebovalo jen vydat základní pokyny a občas usměrnit některá nedorozumění a osvětlit podrobnosti akce. Ale jinak si lidé vystačili sami. Radili si, odpovídali na otázky, a co je důležité, věcnými argumenty ze svého kruhu vyštípali jakéhokoli odpůrce kampaně, který nevznesl nebo se neodvolal na zásadní a pádné argumenty proti.
Kritiků se našlo samozřejmě hodně, zejména těch "objevitelů" komerční akce nebo těch, kteří tvrdili, že nový telefon není tak dobrý, jak se tváří. Jenže v prvním případě sklidili většinou jen výsměch. Že jde o reklamní akci (nejen) mladým lidem totiž vůbec nevadí, zvlášť když je zábavná a kouká z ní nějaký ten bonus.
Výhrada v druhém případě by už mohla mít kritičtější, kdyby telefon neměl dobré reference v médiích. Jenže i tady vypadá, že HTC ví, co dělá. Na všech webových serverech totiž stačí proklik na redakční rubriky o počítačích a mobilech a o novém modelu Sensation se dočteme veskrze samou chválu.
Kam dál?
Jestliže byl zájem médií určující pro velikost kampaně, můžeme říct, že internet umožnil její vznik a dokreslit podobu. Navíc podaly cennou zpětnou vazbu o tom, jak lidé akci přijímají, čemu nerozumí nebo co dalšího je zajímá. Organizátorů už pak jen stačilo systematicky brouzdat diskusemi na sítích (Facebook, Twitter, Youtube), zpravodajských portálech a specializovaných webech a online komunitách (Andoweb, Androidforum, Smartmania apod.) a průběžně korigovat směr kampaně. Například když se lidé v diskuzích dohadovali, jak organizátor zajistí, aby se ve frontě nepodvádělo, nebo když se v den akce potřebovali třeba z Tábora dozvědět, jestli ještě má smysl putovat do Prahy.
V některých případech tak organizátorům stačilo jen upozornit na už přijatá opatření (například, že na místě funguje "hlídka" fronty), v jiných dalo náměty k zamyšlení na vylepšení akce. Opakovaně se tu například ozýval nářek těch, kteří se chtěli zúčastnit, v den akce ale maturovali nebo měli zkoušku. Pro takové mohli organizátoři operativně vymyslet jinou výhodou, třeba drobnost, kterou si mohli s maturitním vysvědčením nebo indexem vyzvednout na pobočce druhý den. Říct by jim o tom stačilo jak jinak než na sítích. Další šancí bylo například překvapit uchazeče, kteří se na akci připravili a někteří i dorazili na pobočku, ale bohužel pozdě, a na místě jim například nabídnout zadarmo kafe nebo sendvič ve vedlejší kavárně Starbucks. Někteří své naštvání z toho, že se opozdili, dokonce na sítích ventilovali videem. Proč i mezi nimi nevypsat soutěž? A pro ty méně akční alespoň tipovačku, kdy se fronta naplní? Vymýšlet by se toho dalo hodně. Když přitom projdete on-line diskuze, ani nevadí, že to bude "od stolu".
Text byl zpracován pro Strategii.
Odkazy:
Samotná akce samotná, navíc viditelně komerční, zájem médií zcela jistě nevyvolala. Zbývá tedy odpovědět na otázku, čím si získat média. Odpověď najdeme v otázkách reportérů: zajímá je, co se dělají na akci lidé.
O médiích a lidech
Úspěch kampaně je proto třeba hledat ještě o krok zpátky, a to jak a čím se organizátorům povedlo pobláznit lidi. Velkou roli sehrály slevy, které, jak známo v Česku fungují. Pak už se zbývá podívat na to, jak se o ní lidé dozvěděli a co se dělo dál. Pro účely tohoto článku postačí shrnout, že informace proběhla všemi on-line kanály HTC a partnerského Vodafonu, jejichž prostřednictvím se dostala bez nákupu reklamní plochy minimálně ke stovce tisícům lidí. O další konverzace a on-line publicitu se pak postarali lidé sami. Po celý týden před akcí a během akce si vyměňovali informace o tom, kdy se stavět před prodejnu, komu se to vyplatí, zda nevadí, že jde o reklamu HTC, jaký vyrobit transparent, je vlastně nový telefon opravdu tak dobrý, jak zvládnout onen čas před prodejnou a tak podobně.
 |
| První zákazník si na telefon postál, poležel a poseděl 38 hodin |
Řeknou si sami
Okouzlující na celé on-line straně kampaně je, že si z velké části žila vlastním životem. HTC potřebovalo jen vydat základní pokyny a občas usměrnit některá nedorozumění a osvětlit podrobnosti akce. Ale jinak si lidé vystačili sami. Radili si, odpovídali na otázky, a co je důležité, věcnými argumenty ze svého kruhu vyštípali jakéhokoli odpůrce kampaně, který nevznesl nebo se neodvolal na zásadní a pádné argumenty proti.
Kritiků se našlo samozřejmě hodně, zejména těch "objevitelů" komerční akce nebo těch, kteří tvrdili, že nový telefon není tak dobrý, jak se tváří. Jenže v prvním případě sklidili většinou jen výsměch. Že jde o reklamní akci (nejen) mladým lidem totiž vůbec nevadí, zvlášť když je zábavná a kouká z ní nějaký ten bonus.
 |
| Ve video reportážích z akce je objevovalo nejčastěji jedno slovo: "pohodička" |
Výhrada v druhém případě by už mohla mít kritičtější, kdyby telefon neměl dobré reference v médiích. Jenže i tady vypadá, že HTC ví, co dělá. Na všech webových serverech totiž stačí proklik na redakční rubriky o počítačích a mobilech a o novém modelu Sensation se dočteme veskrze samou chválu.
Kam dál?
Jestliže byl zájem médií určující pro velikost kampaně, můžeme říct, že internet umožnil její vznik a dokreslit podobu. Navíc podaly cennou zpětnou vazbu o tom, jak lidé akci přijímají, čemu nerozumí nebo co dalšího je zajímá. Organizátorů už pak jen stačilo systematicky brouzdat diskusemi na sítích (Facebook, Twitter, Youtube), zpravodajských portálech a specializovaných webech a online komunitách (Andoweb, Androidforum, Smartmania apod.) a průběžně korigovat směr kampaně. Například když se lidé v diskuzích dohadovali, jak organizátor zajistí, aby se ve frontě nepodvádělo, nebo když se v den akce potřebovali třeba z Tábora dozvědět, jestli ještě má smysl putovat do Prahy.
V některých případech tak organizátorům stačilo jen upozornit na už přijatá opatření (například, že na místě funguje "hlídka" fronty), v jiných dalo náměty k zamyšlení na vylepšení akce. Opakovaně se tu například ozýval nářek těch, kteří se chtěli zúčastnit, v den akce ale maturovali nebo měli zkoušku. Pro takové mohli organizátoři operativně vymyslet jinou výhodou, třeba drobnost, kterou si mohli s maturitním vysvědčením nebo indexem vyzvednout na pobočce druhý den. Říct by jim o tom stačilo jak jinak než na sítích. Další šancí bylo například překvapit uchazeče, kteří se na akci připravili a někteří i dorazili na pobočku, ale bohužel pozdě, a na místě jim například nabídnout zadarmo kafe nebo sendvič ve vedlejší kavárně Starbucks. Někteří své naštvání z toho, že se opozdili, dokonce na sítích ventilovali videem. Proč i mezi nimi nevypsat soutěž? A pro ty méně akční alespoň tipovačku, kdy se fronta naplní? Vymýšlet by se toho dalo hodně. Když přitom projdete on-line diskuze, ani nevadí, že to bude "od stolu".
Dobrým tahem byly průběžné video přenosy z akce vypouštěné na sítě.
Text byl zpracován pro Strategii.
Odkazy:
http://www.facebook.com/htcfansczsk
středa 1. června 2011
Hamburk nabízí byt i s hashtagem
Představte si, že žijete v Německu, nedávno jste vychodili školu a chystáte si hledat práci. Rozhodně se ale nenudíte. Už roky se bavíte na sociálních sítích, máte za sebou první video produkci a jste alespoň občasným přispěvatelem do změti blogosféry. Nerozlišujete, jestli se s přáteli vídáte na ulici nebo v online komunitách, protože přítomnost internetu už ani nevnímáte. Tak právě vám nabízí město Hamburk luxusní bydlení zdarma a ještě bezva bonusy k tomu. Ale hezky popořádku.
Řekni, proč Hamburk
Město Hamburk spustilo v polovině května prostřednictvím své agentury Marketing Hamburk onlinovou a venkovní kampaň s názvem „Ty jsi Hamburku tak ještě scházel“, na internetu k nalezení také pod „hashtagem“ #HH_WG. Na první pohled by se mohlo zdát, že jde o náborovou kampaň, zvláštní tím, že se do ní zapojilo město. Kampaň totiž nabízí tři volná místa „Social Media manažerů“ v hamburských firmách (Sparda_Bank, Otto a Radio Hamburg) a tři divoké karty do dalších firem nebo ke studiu. Ucházet se o ně může každý mladý nadšenec do internetu a to „motivačním“ videem, které nahraje na Youtube a získá pro něj podporu ostatních.
 |
| Webové stránky i účty na sociálních sítích nesou zkratku #HH_WG |
O náborovou kampaň přesto nejde. Jak totiž vysvětluje i sama agentura Marketing Hamburg, hlavním smyslem je ukázat město jako atraktivní destinaci pro mladé lidi, které láká k životu svým prostředím i inovátorským laděním místních firem. Hamburk se nám proto v kampani nabízí pěkně „vystylovaný“. Šest vítězů soutěže bude mít možnost bydlet rok zdarma v luxusně zařízeném loftovém bytě v centru přestavěném do stylu studentské „Wohngemeinschaft“ („WG“).
S 20 tisíci čtverečními metry a 4,3miliony spolubydlících je podle kampaně prý už samotný Hamburk nejkrásnější „WG“ světa.
Co si myslí bloggeři
Potud je kampaň #HH_WG zajímavá hlavně svým nápadem a ochotou města pustit se do marketingově odvážného podniku, nad kterým nebude a nemůže mít plnou kontrolu. Za pozornost ale stojí i samotné provedení kampaně. O kampani se dozvěděli jako první hamburští bloggeři. Zhruba padesát z nich město sezvalo den před oficiálním zahájením kampaně na večerní akci přímo do loftového bytu. Tady jim zástupci města vyložili záměr kampaně a její plánovaný průběh a podle bloggerů se „velmi naléhavě dožadovali jejich názoru na celý podnik“.
A co na to bloggeři? Samozřejmě, že o akci napsali. Aby ne, když od města dostali půldenní náskok před médii. Ještě větší přínos mělo ale pro organizátory vůbec to, že bloggerům umožnili, aby se ke kampani otevřeně vyjádřili. Příležitost bloggeři rádi využili. Už na setkání odhalili několik slabých míst chystané kampaně a ve svém hodnocení se shodli na tom nejzásadnějším: kampaň neodpovídá realitě. Město podle bloggerů nepotřebuje "nové" mladé lidi, které městu ukáží, jak se dají využít sociální média. Mladých šikovných lidí má město podle bloggerů dost, ti se jen k inovativní práci nedostanou. Nezaplatí totiž předražené nájmy bytů a po škole navíc do firem nastupují jen jako stážisté. Bloggeři proto celkem svorně apelovali na město, aby současně s kampaní přijalo opatření, která oba nedostatky pomohou odstranit. „Postarejte se raději o bytovou situace a ne pozlacené PR kampaně,“ vzkazoval jeden z rozzlobenějších autorů na svém blogu.
 |
| Otázek bylo na setkání s bloggery dost, odpovědí zatím spíš málo |
A co na to bloggeři? Samozřejmě, že o akci napsali. Aby ne, když od města dostali půldenní náskok před médii. Ještě větší přínos mělo ale pro organizátory vůbec to, že bloggerům umožnili, aby se ke kampani otevřeně vyjádřili. Příležitost bloggeři rádi využili. Už na setkání odhalili několik slabých míst chystané kampaně a ve svém hodnocení se shodli na tom nejzásadnějším: kampaň neodpovídá realitě. Město podle bloggerů nepotřebuje "nové" mladé lidi, které městu ukáží, jak se dají využít sociální média. Mladých šikovných lidí má město podle bloggerů dost, ti se jen k inovativní práci nedostanou. Nezaplatí totiž předražené nájmy bytů a po škole navíc do firem nastupují jen jako stážisté. Bloggeři proto celkem svorně apelovali na město, aby současně s kampaní přijalo opatření, která oba nedostatky pomohou odstranit. „Postarejte se raději o bytovou situace a ne pozlacené PR kampaně,“ vzkazoval jeden z rozzlobenějších autorů na svém blogu.
Kampaní neutečeš
Co si z případu odnést? Připomenutí, že zvlášť u kampaně, která se dotýká veřejného zájmu, je potřeba od začátku věnovat pozornost faktům týkajícím se samotného tématu, a tím předvídat reakci médií a všech vlivných osob a institucí. Cenné je ale i utvrzení v tom, že počítá-li kampaň s podporou třetích stran (bloggerů, médií apod.), vyplatí se téma s nimi předem konzultovat. Pokud by totiž organizátoři nesvolali neformální setkání před spuštěním kampaně, nejen že by zřejmě přišli o část publicity, ale hlavně by pro ni obtížněji získávali podporu. V horším případě by se ocitli v krizové komunikaci, kdy by už negativně naladěným strážcům internetové veřejnosti museli vysvětlovat, proč se opulentní kampaní snaží zastřít problémy s reálnou bytovou situaci ve městě. Takhle většina z nich město spíš podpořila a jeho komunikačnímu podniku zatím dala šanci. Snad jen bylo prozíravé a nějaká ta opatření bude moci brzy vysypat z rukávu.
Článek zpracován pro červnové vydání časopisu Strategie.
Odkazy:
Oficiální stránky:
Bloggeři, výběr:
http://www.digitalmediawomen.de/2011/05/20/twitter-dich-ins-hamburg-loft-hh_wg/
http://blog.christianrieger.de/meinung/nachbericht-zum-hh_wg-kickoff-abend/
http://blog.christianrieger.de/meinung/nachbericht-zum-hh_wg-kickoff-abend/
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)